FAnn
parfumerie
FAnn parfumerieParfémy z FAnn parfumerie

Složení vůně

HLAVA: leknín,  okurka,  pomeranč,  zelené tóny

Leknín (Nymphaea) je rod rostlin podobných lotosu. Své listy rozprostírá po vodní hladině. Nejčastěji se nachází uprostřed rybníků, potoků a stojatých vod. Má nejčastěji bílou nebo narůžovělou barvu květů a zelené listy. Plazivým oddenkem je pevně zakotvena v bahnitém dně (v půdě těžké a chudé na dusík). V přírodě roste jen vzácně, jsou to chráněné rostliny.

Okurka setá (Cucumis sativus) je rostlina z čeledi Cucurbitaceae (tykvovité) a řádu Cucurbitales (tykvotvaré). Její tmavě zelený plod je označován okurka a s oblibou konzumován v sladkokyselém nálevu.

Pomeranč je plod pomerančovníku (Citrus sinensis). Pomerančovníky jsou menší stromy nebo i keře. Pěstují se převážně v subtropech, v tropických oblastech se plody špatně vybarvují. Jde o asi nejvíce pěstované citrusové ovoce, slouží hlavně k přípravě džusu a pro přímý konzum. Pomeranč je významným zdrojem vitamínu C. Pomeranče, stejně jako ostatní citrusy jsou plody dužnaté. Patří mezi plody pravé - bobule (Hesperidium). Původem pochází z jihovýchodní Asie.

SRDCE: pačuli,  santalové dřevo,  guajakové dřevo,  pižmo

Silice se získává z listů pěstovaných v Indii, Malajsii na Sumatře a v Jižní Americe. Pačuli je skvělým stabilizátorem a parfémovým směsím dodává exotickou notu - často je důležitou složkou orientálních směsí. V posledních letech se pačuli stalo vůní samo o sobě. Obvykle se používá v kombinaci s vetiverem. V nezpracovaném stavu vydává květ pačuli odér připomínající vlhké dřevo a rezavé železo. Éterický olej má tmavooranžovou barvu a voní sladce, bylinně, kořeněně a po balzámu ze dřeva.

Silice se destiluje z rozdrceného kmene a kořenů malého stromu pěstovaného v Indii a Austrálii. V Indii jsou tyto stromy chráněny státem a je zakázáno je kácet - ať již na soukromých pozemcích či pozemcích náležejících církvi - dříve, než strom dosáhne věku 30 let. Již kolem roku 500 př.n.l. bylo santalové dřevo užíváno při náboženských rituálech, a stále je ještě součástí těchto ceremoniálů v Indii a Číně. Santálové dřevo v sobě skrývá dřevnatou, balzámovitou notu a velkou hodnotu má coby stabilizátor.

Guajákové dřevo pochází z deštných pralesů Jižní Ameriky, kde je považován za velmi léčivý strom. Jeho dřevo patří mezi jedno z nejtvrdších na světě. Dodnes se používá jako účinné afrodiziakum, rovněž i jako lék na pohlavní choroby. Jeho vůně je teplá, kořeněná, zemitě pepřová, povzbuzující a rozveselující. Pomáhá při chřipce a kašli.

Pižmo (odborně a hovorově zastarale mošus) je pronikavě páchnoucí látka, kterou produkují samci kabarů pižmových při značkování svého území. Této látce, strukturně podobné feromonům, se přisuzují afrodiziakální účinky. Pižmo bylo hojně využíváno především v parfumerii, kde se používalo jako tzv. fixátor k prodloužení trvanlivosti vůně. Lov kabarů je dnes z důvodu jejich ohrožení zakázán a pižmo je vyráběno synteticky.

ZÁKLAD: levandule,  pepř,  cedrové dřevo,  švestka

Dlouho rostoucí stále zelená rostlina se světlefialovým květenstvím, jejíž rodným krajem jsou země kolem Středozemního moře. Vrcholky květenství a stopky jsou destilovány v páře, čímž se z nich získá světle a sladce vonící silice. Nejvíce užívané levandule pochází z jižní Francie.

Silice je destilovaná z červených bobulí východoindického tropického popínavého keře s aromatickými listy. Vůně je ostrá a kořeněná. Pepř černý jsou plody pepřovníku černého (Piper nigrum), sklizené v nedozrálém stavu, používají se jako koření. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí. Je to nejrozšířenější koření, používané ve všech kuchyních. Plody pepřovníku se sklízejí v různých stupních zralosti a procházejí jiným procesem zpracování, což dává pro použití v kuchyni více druhů.

Cedr (Cedrus) je jehličnatý strom s korunou kónického tvaru patřící do čeledi borovicovitých (Pinaceae). Je příbuzný s jedlí, což se hlavně projevuje stavbou šišky. Původem pochází z Himalájí a z oblasti Středozemního moře. Rostlina dosahuje výšky 20 až 40 m a je neopadavá. Je ve státním znaku Libanonu.

Slivoň švestka nebo švestka domácí (Prunus domestica) je známý strom z rodu slivoň (Prunus) a čeledi růžovitých. Plodem slivoně švestky je švestka. Je to peckovice modré až fialové barvy, mírně nasládlé chuti. Plody se konzumují syrové, konzervované mražením nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi ovocné knedlíky, buchty i koláče, suší se nebo se z nich destilací vyrábí slivovice.